Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Specifická loajalita muslimů je první příčina, proč je islám neslučitelný s demokracií

28. 11. 2017 20:12:00
Téměř ve všech arabských zemích Blízkého východu se jako nejpravděpodobnější nástupce stávajícího uspořádání jeví výlučně islamistická vláda. Proč je tomu tak? A proč je islám neslučitelný s demokracií?

Chybějící občanství v islámských zemích a specifická struktura politické loajality Arabů a muslimů, je jedna z příčin, proč je islám neslučitelný s demokracií - První příčina

Základní myšlenka občanství je, že občan uznává závazky vůči lidem, které nezná. Občan sdílí svou příslušnost s lidmi, které nezná a s nimiž je spojen ve společném předivu práv a povinností. Moderní demokracie je nutně společností cizinců, v níž jsou cizinci výslovně zahrnuti do sítě závazků. Občanství předpokládá schopnost uznat závazky vůči těm, které neznáme a jednat podle těchto závazků. Moderní stát je společností cizích lidí, které více než vzájemné soupeření, spojuje pocit, že putují společně totožným osudem. Absence této schopnosti v islámských zemích, kde se postoje utvářené náboženskými a rodinnými vazbami snaží přizpůsobit světu vytvořenému cizinci, má katastrofální důsledky. Důsledky průmyslového pokroku, nelítostnost technologické změny, neustálé vykořeňování a každodenní invaze státu a jeho zástupců – to všechno v islámských zemích vyvolá touhu hledat útočiště v rodině, kmeni nebo náboženství a dělit svět na přátele a nepřátele. Tyto postoje vybízejí k tomu, aby se odpovědnosti ujal diktátor. V moderní společnosti, občanství umožňuje cizincům postavit se společně autoritě a prosazovat společná práva. Občanství je tedy záštitou před útlakem a ozvěnou nesouhlasného postoje.

V tradičních muslimských společnostech má jednotlivec plno povinností – vůči své rodině, vůči svým přátelům a svému kmeni. Nad těmito závazky se rozpíná příkrov božího zákona, který musí být dodržován ne kvůli osobnímu rozhodnutí jednotlivce, ale jemu navzdory. Stát se obvykle ztotožňuje s vírou či dynastií a z politického závazku rázem je závazek jiného druhu - zbožnosti, příbuzenství či vojenské podřízenosti.

Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím politickou kulturu na Blízkém východě je specifická politická loajalita. Struktura politické loajality Arabů a muslimů všeobecně je diametrálně odlišná, než je tomu v moderních západních společnostech. V islámském světě existují dvě základní a trvalé loajality – loajalita k rodině a ke kmeni; nad tím leží pouta kulturní a náboženská. V arabském světě totiž nikdy neexistovalo nic obdobného národní identitě a loajalita vždy náležela kmeni, klanu a širší rodině. Stabilita národního státu na Blízkém východě je udržována víceméně uměle s pomocí kombinace státního násilí a systematické manipulace. Právě proto, v takto nastavené politické kultuře vystupují islamisté jako jediná možná opozice, která nabízí vlastní model uspořádání státu.

Klíčovým rysem moderní společnosti je teritoriální jurisdikce a loajalita. Tato loajalita získává trvalost díky třem nejvyšším cnostem: dodržování zákona, schopnosti se obětovat v době války a veřejnému duchu v době míru. Dodržování zákonů předpokládá zřeknutí se tužeb v zájmu teritoriálního práva. Lidé, kteří dodržují zákony a umírají, kvůli cizincům se na společnost, k níž patří, dívají jako na něco trvalého, co přesahuje do minulosti a budoucnosti.

Tři ctnosti, které tvoří základ občanství, mají své ekvivalenty i v muslimské společnosti. Muslim musí dodržovat šaría, musí být připraven položit život v džihádu a musí odvádět desátek na dobročinnost (zakat). Těmito povinnostmi je povinován Bohu, nikoliv cizincům a jejich striktní dodržování může občas společnosti stmelovat a jindy zase rozeštvávat.

Islámská právní věda neuznává sekulární svrchovanost za skutečný zdroj práva, a tím méně svrchovanost teritoriální. Předkládá boží zákon, který je jedinou cestou ke spáse. Je to vyčerpávající systém příkazů – a ty mohou sloužit jak civilním, tak vojenským účelům. Ani stát si v islámu nezaslouží loajalitu. Loajalita náleží pouze Bohu a pak těm nacházejícím se v síti osobních vztahů. Po sekulárním pojetí vlády, které přejali křesťané z Římského práva, není v islámskému právu ani stopy. Náboženská tolerance je v moderních společnostech normou právě proto, že jsou založeny na teritoriální jurisdikci, která pokládá za zdroj práva nikoliv náboženství, nýbrž státní svrchovanost.

Chybějící občanství v islámských zemích a specifická struktura politické loajality Arabů a muslimů, je jedna z příčin, proč je islám neslučitelný s demokracií. Jejich loajalita je jednoznačně odlišná, než je tomu v moderních západních společnostech.

*** V příštím článku Vám uvedu další příčinu, proč je islám neslučitelný s demokracií.

Autor: Mansoor Maitah | úterý 28.11.2017 20:12 | karma článku: 43.01 | přečteno: 7239x


Další články blogera

Mansoor Maitah

Demokracie v islámském prostředí? Hra s nulovým součtem

Islám nezná demokracii a demokracie nezná islám. Islám a demokracie mají rozporuplné podstaty a jejich sloučení vždy vyústí buď zánikem jedné z nich, nebo narozením hybrida ve stavu agónie.

23.12.2017 v 15:06 | Karma článku: 48.34 | Přečteno: 15294 | Diskuse

Mansoor Maitah

Absence pluralismu je čtvrtou příčinou nesouladu mezi islámem a demokracií

Téměř ve všech arabských zemích Blízkého východu se jako nejpravděpodobnější nástupce stávajícího uspořádání jeví výlučně islamistická vláda. Proč je tomu tak? A proč je islám neslučitelný s demokracií?

12.12.2017 v 21:26 | Karma článku: 43.50 | Přečteno: 7376 | Diskuse

Mansoor Maitah

Oblast lidských práv je další oblastí nesouladu mezi islámem a demokracií -Třetí příčina

Téměř ve všech arabských zemích Blízkého východu se jako nejpravděpodobnější nástupce stávajícího uspořádání jeví výlučně islamistická vláda. Proč je tomu tak? A proč je islám neslučitelný s demokracií?

8.12.2017 v 8:45 | Karma článku: 43.50 | Přečteno: 6317 |

Mansoor Maitah

Může být islám sekularizován? Druhá příčina, proč je islám neslučitelný s demokracií

Téměř ve všech arabských zemích Blízkého východu se jako nejpravděpodobnější nástupce stávajícího uspořádání jeví výlučně islamistická vláda. Proč je tomu tak? A proč je islám neslučitelný s demokracií?

2.12.2017 v 10:35 | Karma článku: 44.11 | Přečteno: 6222 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Pavel Beránek

Žádný projev, je taky projev

Miloš Zeman se rozhodl, že nebude mít řečnický projev k 21. srpnu 1968. Ale to neznamená, že neprojevil svobodnou vůli nebo, že neprojevil vlastní názor.

22.8.2018 v 0:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Milan Šarapatka

Křivé zrcadlo Pražského jara II

Vzpomínkové akce k letošnímu 21. srpnu měly vyvrcholit při dnešním pietním aktu před Českým rozhlasem na Vinohradské třídě. Ten byl však, bohužel, tím nejubožejším způsobem narušen.

21.8.2018 v 20:00 | Karma článku: 31.57 | Přečteno: 778 | Diskuse

Jan Dvořák

Co si cvrlikají vrabci na střeše rozhlasu

Atmosféra před budovou rozhlasu spíše než pietní akt připomínala přehlušující kotel při fotbalovém utkáni někde v jižní Americe. Ovšem s tím rozdílem, že „domácímu mužstvu“ - vládě a hnutí ANO - pískotem tady nefandili, naopak.

21.8.2018 v 19:40 | Karma článku: 17.67 | Přečteno: 363 | Diskuse

Karel Januška

Vytunelované mozky zákonodárců

Domnívám se, že by si zákonodárci měli přečíst Ústavu a nařídit soudcům, aby ji respektovali jako právní předpis nejvyšší úrovně.

21.8.2018 v 17:56 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 372 | Diskuse

Jiri Machotka

Vážení spoluobčané

Imaginární projev prezidenta České republiky k 50. výročí vpádu vojsk Vašavské smlouvy do ČSSR, který naše hlava státu nikdy nepronese

21.8.2018 v 17:00 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 305 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8489

Narodil jsem se v Jordánsku, ale moje loajalita patří České republice a českému národu. Jsem absolventem Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 2004 jsem dokončil doktorské studium na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, obor mezinárodní ekonomické vztahy. V roce 2009 jsem absolvoval doktorské studium na Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor politologie. V roce 2011 jsem habilitoval v oboru ekonomie. Jsem makroekonom a působím na Provozně ekonomické fakultě, České zemědělské univerzity v Praze a Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Jako výzkumník se zabývám makroekonomií a mezinárodní ekonomií. Jsem autorem řady vědeckých článků a publikací.

http://wp.czu.cz/cs/index.php/?r=1071&mp=person.info&idClovek=6677

https://scholar.google.cz/citations?user=LqsgQ8gAAAAJ&hl=cs

https://kmo.vse.cz/informace-o-kmo/telefonni-seznam/

 

 

 





Najdete na iDNES.cz