Specifická loajalita muslimů je první příčina, proč je islám neslučitelný s demokracií

28. 11. 2017 20:12:00
Téměř ve všech arabských zemích Blízkého východu se jako nejpravděpodobnější nástupce stávajícího uspořádání jeví výlučně islamistická vláda. Proč je tomu tak? A proč je islám neslučitelný s demokracií?

Chybějící občanství v islámských zemích a specifická struktura politické loajality Arabů a muslimů, je jedna z příčin, proč je islám neslučitelný s demokracií - První příčina

Základní myšlenka občanství je, že občan uznává závazky vůči lidem, které nezná. Občan sdílí svou příslušnost s lidmi, které nezná a s nimiž je spojen ve společném předivu práv a povinností. Moderní demokracie je nutně společností cizinců, v níž jsou cizinci výslovně zahrnuti do sítě závazků. Občanství předpokládá schopnost uznat závazky vůči těm, které neznáme a jednat podle těchto závazků. Moderní stát je společností cizích lidí, které více než vzájemné soupeření, spojuje pocit, že putují společně totožným osudem. Absence této schopnosti v islámských zemích, kde se postoje utvářené náboženskými a rodinnými vazbami snaží přizpůsobit světu vytvořenému cizinci, má katastrofální důsledky. Důsledky průmyslového pokroku, nelítostnost technologické změny, neustálé vykořeňování a každodenní invaze státu a jeho zástupců – to všechno v islámských zemích vyvolá touhu hledat útočiště v rodině, kmeni nebo náboženství a dělit svět na přátele a nepřátele. Tyto postoje vybízejí k tomu, aby se odpovědnosti ujal diktátor. V moderní společnosti, občanství umožňuje cizincům postavit se společně autoritě a prosazovat společná práva. Občanství je tedy záštitou před útlakem a ozvěnou nesouhlasného postoje.

V tradičních muslimských společnostech má jednotlivec plno povinností – vůči své rodině, vůči svým přátelům a svému kmeni. Nad těmito závazky se rozpíná příkrov božího zákona, který musí být dodržován ne kvůli osobnímu rozhodnutí jednotlivce, ale jemu navzdory. Stát se obvykle ztotožňuje s vírou či dynastií a z politického závazku rázem je závazek jiného druhu - zbožnosti, příbuzenství či vojenské podřízenosti.

Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím politickou kulturu na Blízkém východě je specifická politická loajalita. Struktura politické loajality Arabů a muslimů všeobecně je diametrálně odlišná, než je tomu v moderních západních společnostech. V islámském světě existují dvě základní a trvalé loajality – loajalita k rodině a ke kmeni; nad tím leží pouta kulturní a náboženská. V arabském světě totiž nikdy neexistovalo nic obdobného národní identitě a loajalita vždy náležela kmeni, klanu a širší rodině. Stabilita národního státu na Blízkém východě je udržována víceméně uměle s pomocí kombinace státního násilí a systematické manipulace. Právě proto, v takto nastavené politické kultuře vystupují islamisté jako jediná možná opozice, která nabízí vlastní model uspořádání státu.

Klíčovým rysem moderní společnosti je teritoriální jurisdikce a loajalita. Tato loajalita získává trvalost díky třem nejvyšším cnostem: dodržování zákona, schopnosti se obětovat v době války a veřejnému duchu v době míru. Dodržování zákonů předpokládá zřeknutí se tužeb v zájmu teritoriálního práva. Lidé, kteří dodržují zákony a umírají, kvůli cizincům se na společnost, k níž patří, dívají jako na něco trvalého, co přesahuje do minulosti a budoucnosti.

Tři ctnosti, které tvoří základ občanství, mají své ekvivalenty i v muslimské společnosti. Muslim musí dodržovat šaría, musí být připraven položit život v džihádu a musí odvádět desátek na dobročinnost (zakat). Těmito povinnostmi je povinován Bohu, nikoliv cizincům a jejich striktní dodržování může občas společnosti stmelovat a jindy zase rozeštvávat.

Islámská právní věda neuznává sekulární svrchovanost za skutečný zdroj práva, a tím méně svrchovanost teritoriální. Předkládá boží zákon, který je jedinou cestou ke spáse. Je to vyčerpávající systém příkazů – a ty mohou sloužit jak civilním, tak vojenským účelům. Ani stát si v islámu nezaslouží loajalitu. Loajalita náleží pouze Bohu a pak těm nacházejícím se v síti osobních vztahů. Po sekulárním pojetí vlády, které přejali křesťané z Římského práva, není v islámskému právu ani stopy. Náboženská tolerance je v moderních společnostech normou právě proto, že jsou založeny na teritoriální jurisdikci, která pokládá za zdroj práva nikoliv náboženství, nýbrž státní svrchovanost.

Chybějící občanství v islámských zemích a specifická struktura politické loajality Arabů a muslimů, je jedna z příčin, proč je islám neslučitelný s demokracií. Jejich loajalita je jednoznačně odlišná, než je tomu v moderních západních společnostech.

*** V příštím článku Vám uvedu další příčinu, proč je islám neslučitelný s demokracií.

Autor: Mansoor Maitah | úterý 28.11.2017 20:12 | karma článku: 43.02 | přečteno: 7294x

Další články blogera

Mansoor Maitah

Demokracie v islámském prostředí? Hra s nulovým součtem

Islám nezná demokracii a demokracie nezná islám. Islám a demokracie mají rozporuplné podstaty a jejich sloučení vždy vyústí buď zánikem jedné z nich, nebo narozením hybrida ve stavu agónie.

23.12.2017 v 15:06 | Karma článku: 48.34 | Přečteno: 15526 | Diskuse

Mansoor Maitah

Absence pluralismu je čtvrtou příčinou nesouladu mezi islámem a demokracií

Téměř ve všech arabských zemích Blízkého východu se jako nejpravděpodobnější nástupce stávajícího uspořádání jeví výlučně islamistická vláda. Proč je tomu tak? A proč je islám neslučitelný s demokracií?

12.12.2017 v 21:26 | Karma článku: 43.50 | Přečteno: 7445 | Diskuse

Mansoor Maitah

Oblast lidských práv je další oblastí nesouladu mezi islámem a demokracií -Třetí příčina

Téměř ve všech arabských zemích Blízkého východu se jako nejpravděpodobnější nástupce stávajícího uspořádání jeví výlučně islamistická vláda. Proč je tomu tak? A proč je islám neslučitelný s demokracií?

8.12.2017 v 8:45 | Karma článku: 43.51 | Přečteno: 6389 |

Mansoor Maitah

Může být islám sekularizován? Druhá příčina, proč je islám neslučitelný s demokracií

Téměř ve všech arabských zemích Blízkého východu se jako nejpravděpodobnější nástupce stávajícího uspořádání jeví výlučně islamistická vláda. Proč je tomu tak? A proč je islám neslučitelný s demokracií?

2.12.2017 v 10:35 | Karma článku: 44.11 | Přečteno: 6270 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Vít Klíma

Nemohli bychom si prezidenta, vládu a poslance odvolávat sami?

Češi jsou jeden z mála evropských národů, který vůbec nedostal možnost se k textu vlastní Ústavy vyslovit a podle toho také vypadá. Logicky je psaná ve prospěch politiků a politických stran a hrubě v neprospěch občanů.

22.11.2018 v 9:57 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 287 | Diskuse

Jan Řeháček

Rakousko-Uhersko 2.0

Nedávno jsme si připomněli kulaté výročí našeho "odtržení" od Rakouska-Uherska. Malé zamyšlení nad smysluplností potenciálního Czexitu. A jak bych si představoval dvoufázovou (nikoliv dvourychlostní) integraci starého kontinentu.

22.11.2018 v 9:09 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 280 | Diskuse

Libor Čermák

Mojí největší demokratickou hodnotou je právo na svůj názor

V listopadové době výročí Sametové revoluce se často připomínají nejrůznější demokratické hodnoty. Ale jakou hodnotu považuji za nejdůležitější já? Ne, politická korektnost to určitě není. Je to právo na můj vlastní názor.

22.11.2018 v 8:33 | Karma článku: 25.85 | Přečteno: 319 |

Petr Štrompf

Česká politika se mění v reality show

Vypjaté chvíle některých našich politiků jsou hraniční čárou, kde na jedné straně vystupují osoby, které volají po změně a na straně druhé ti, kteří víc než pořádnou fachu zaměňují s hrou na city.

22.11.2018 v 8:01 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jan Bartoň

ČSSD: Místo špatného řešení to nejhorší - útěk od odpovědnosti

Jan Hamáček, předseda ČSSD, dlouho pozici ČSSD vykládal jako volbu mezi špatným a špatným řešením. Opět zpochybnil pozici Andreje Babiše ve vládě a navrhoval „slovenskou cestu“. Pak zvolil typicky českou- útěk.

22.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 24.92 | Přečteno: 391 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8584

Narodil jsem se v Jordánsku, ale moje loajalita patří České republice a českému národu. Jsem absolventem Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 2004 jsem dokončil doktorské studium na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, obor mezinárodní ekonomické vztahy. V roce 2009 jsem absolvoval doktorské studium na Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor politologie. V roce 2011 jsem habilitoval v oboru ekonomie. Jsem makroekonom a působím na Provozně ekonomické fakultě, České zemědělské univerzity v Praze a Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Jako výzkumník se zabývám makroekonomií a mezinárodní ekonomií. Jsem autorem mnoha vědeckých článků a publikací.

http://wp.czu.cz/cs/index.php/?r=1071&mp=person.info&idClovek=6677

https://scholar.google.cz/citations?user=LqsgQ8gAAAAJ&hl=cs

https://insis.vse.cz/lide/clovek.pl?id=56981

www.maitah.com

 

Najdete na iDNES.cz