Proč nejsem pro přijímání migrantů?

15. 04. 2019 23:12:41
Migraci opravdu nelze posuzovat jen z pohledu nějakých tzv. šlechetných úmyslů, jejichž nositelé často sklouzávají do naivity, unáhlenosti a překotnosti. Jak jsem již napsal loni v listopadu, migraci je třeba vnímat pragmaticky.

Po zamyšlení o euru bych se chtěl tentokrát věnovat neméně závažnému tématu, kterým je migrace. Je to natolik závažné téma, že jej podle mého názoru nelze analyzovat na základě absolutních termínů, jako je dobro a zlo. Bohužel se mi zdá, že si tohoto faktu obě dvě strany ve vzájemných diskuzích nejsou vědomé.

Úspěch či neúspěch migrační politiky záleží na mnoha faktorech, které lze s jistou mírou zjednodušení vyjádřit čtyřmi základními otázkami:

Kdo? Odkud? Na jak dlouho? Proč?

Zejména liberální média a některé vlády mají tendenci záměrně ignorovat rozdíly, které z historických i společenských důvodů různé migrační vlny doprovázejí. Ostatně, stejně jako výše zmíněné otázky.

Migraci opravdu nelze posuzovat jen z pohledu nějakých tzv. šlechetných úmyslů, jejichž nositelé často sklouzávají do naivity, unáhlenosti a překotnosti. Jak jsem již napsal loni v listopadu, migraci je třeba vnímat zcela pragmaticky a realisticky.

Nejsem přitom cynik nebo snad citově vyprahlý člověk, který vše přepočítává jen na peníze a hodlá z každé životní situace vytěžit pouze zisk. Charitu a vůbec snahu pomáhat druhým považuji za jednu z hlavních devíz západní civilizace, která se rozvíjela na křesťansko-židovských základech. Ovšem migrace je něco zcela jiného a v případě neúspěšně prováděné migrační politiky umírají, chudnou a strádají jak hostitelé, tak hosté.

A je třeba si rovnou říci, že migrační politiku Evropy v poválečné éře lze bohužel charakterizovat slovy, které jsem použil o dva odstavce výš, tedy: naivitou, unáhleností a překotností. A to paradoxně přesto, že zejména v 50. letech byla drtivá většina migračních politik evropských států určována pragmatismem. Tedy s cílem získat levnou pracovní sílu z rozvojových zemí a využít ji pro budování Evropy.

Druhá strana byla s tímto základním cílem srozuměna a byla tedy uzavřena standardní nepsaná dohoda, ze které do značné míry těžily obě strany. Postupem času však většina evropských vlád tento ryze pragmatický přístup opustila a zejména socialisté se začali soustředit na „spasení světa“. Ve jménu velmi falešných a zavádějících argumentů.

Dlouhá léta vše nějakým způsobem fungovalo. Jen občas se na povrch dostaly neblahé signály, ale „migrační mašina“ přesto pokračovala dál v zajetých kolejích. Až migrační krize v roce 2015 odkryla v celé nahotě fakt, že funkční migrační politiku nemohou utvářet ideologie multikulturalismu a politické korektnosti. Z tohoto pohledu tak může mít migrační krize pro celou Evropu jakýsi ozdravný efekt a posloužit k jejímu probuzení. Proč se tomu tak děje jen v části evropské společnosti by však byla téma na celý další článek, takže jej, s dovolením, rozvinu někdy příště.

Hlavním neštěstím, které zakládá nekonečný migrační potenciál, je dlouhodobá politická nestabilita a nefunkční vlády ve většině zemí Afriky a Blízkého východu, dále nekontrolovatelnou porodnost, přebujelou korupci, klientelismus, přehnaný důraz na náboženství, který mnohdy ústí v islamismus a terorismus.

Dalším neštěstím je bohužel dlouhodobá migrační politika Evropské unie, spočívající v poskytování štědrých sociálních dávek, osudovým pozváním kancléřky Merkelové migrantů do Evropy, podceněním ochrany vnějších hranic, nepřímou podporou pašeráctví, chaotickou administrativou při registraci nově příchozích, sebedestruktivní toleranci mimoevropských zvyklostí (např. sňatky s dětmi) a v neposlední řadě poskytováním přívětivého prostředí pro teroristy.

Jsem přesvědčen, že pokud se podíváme na migraci do Evropy v posledních letech a tzv. migrační krizi, není již zapotřebí žádných emotivních výroků. Je však otázkou, jestli jsou toho někteří politici a většina zaměstnanců z nevládních neziskových organizací schopni.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Mansoor Maitah | pondělí 15.4.2019 23:12 | karma článku: 23.94 | přečteno: 444x

Další články blogera

Mansoor Maitah

Bez eura nebudeme na periferii Evropy.

Je skutečně třeba se v zájmu zachování suverenity vyvázat z povinnosti přijmout euro. Koruna je symbolem české státnosti a už jenom proto se jí nesmíme lehkovážně vzdát.

11.4.2019 v 21:18 | Karma článku: 28.71 | Přečteno: 677 | Diskuse

Mansoor Maitah

Kdo je to Mansoor Maitah?

Být obyvatelem České republiky je výsada. Věřte mi, já o tom něco vím. Buďme Češi v Evropě, nikoliv jen Evropané v Česku.

8.4.2019 v 21:21 | Karma článku: 24.22 | Přečteno: 376 |

Mansoor Maitah

Demokracie v islámském prostředí? Hra s nulovým součtem

Islám nezná demokracii a demokracie nezná islám. Islám a demokracie mají rozporuplné podstaty a jejich sloučení vždy vyústí buď zánikem jedné z nich, nebo narozením hybrida ve stavu agónie.

23.12.2017 v 15:06 | Karma článku: 48.36 | Přečteno: 17623 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Kateřina Valachová

Odvolávání juniora

Václav Klaus junior proměnil diskusi o jeho odvolání z postu předsedy školského výboru v nedůstojnou frašku, při které si dal záležet, aby pozurážel co nejvíce lidí.

18.4.2019 v 9:01 | Karma článku: 15.29 | Přečteno: 722 | Diskuse

Jiří Paroubek

Povrchní arogance L. Jelínka

Přečetl jsem si se zájmem úvahy L. Jelínka v článku „Mrazivá nejistota“ ve středečním Právu o tom, jak se v čase vyvíjela kauza advokáta Altnera vs. sociální demokracie.

17.4.2019 v 16:05 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 451 | Diskuse

Jindřich Pilc

Populističtí vyžírkové?

Deset let Svobodní říkají: Snižme daně, zrušme dotace, přestaňme s transferem peněz v rámci EU, nekoukejme na to, že z Unie ČR dostává víc než tam posílá.

16.4.2019 v 11:20 | Karma článku: 21.43 | Přečteno: 705 | Diskuse

David Rath

Sexuální otrokářství v Británii

Mainstreamová média, především ČT, už týdny omílají neustále brexit. Proč to asi dělají, když názory nás z české kotliny na rozhodnutí ostrovanů nemají vůbec žádný vliv?

15.4.2019 v 20:51 | Karma článku: 35.18 | Přečteno: 1157 | Diskuse

Richard Hartmann

Brexit je v zájmu občanů ČR

Politický vývoj ve Velké Británii dospěl k zásadní křižovatce. Bude dokonán „podvod na voličích“, podaří se politické elitě negovat výsledek referenda a znevážit hlas lidu, nebo brexit nakonec nastane a neustrne v půli cesty?

15.4.2019 v 11:19 | Karma článku: 17.80 | Přečteno: 327 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6019

Jsem ekonom a vysokoškolský pedagog. Je mi 56 let a od roku 1981 žiji v pražských Modřanech. Působím na České zemědělské univerzitě a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Též v rámci zahraniční spolupráce a mezinárodních projektů působím i v dalších evropských zemích. Přednáším makroekonomii a mezinárodní ekonomii. Ekonomie je mimo jiné velmi zajímavá tím, jak silně odráží celospolečenské změny a jak správná hospodářská politika může změnit věci k lepšímu. Práce pedagoga a výzkumníka mně velmi baví, neboť pevně věřím ve vzdělání. Mám za to, že vzdělání pokud je doprovázeno lidskou snahou a pracovitostí, tak přináší lepší poznání světa, které následně vede k lepším a šťastnějším lidským životům. Též mám za to, že naše děti jsou naše budoucnost a mělo by nám na jejich výchově a přípravě na šťastný a plnohodnotný život velmi záležet.

Vystudoval jsem České vysoké učení technické v Praze. V roce 2004 jsem absolvoval doktorské studium na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, obor mezinárodní ekonomické vztahy. V roce 2009 jsem absolvoval doktorské studium na Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor politologie. V roce 2011 jsem habilitoval v oboru ekonomie. Jsem autorem mnoha vědeckých článků, monografií a odborných studií.

http://wp.czu.cz/cs/index.php/?r=1071&mp=person.info&idClovek=6677

https://scholar.google.cz/citations?user=LqsgQ8gAAAAJ&hl=cs

https://insis.vse.cz/lide/clovek.pl?id=56981

www.maitah.com

 

Najdete na iDNES.cz