Můj názor na inkluzi

Mám obavy, aby za pár let nebylo na školách víc asistentů než samotných učitelů. Inkluze v prvé řadě představuje plošné nařízení a jako takové přináší víc škody než užitku.

O inkluzi obvykle píše Václav Klause ml., ale tentokrát přispěji svoji troškou do mlýna také já. Ostatně působím jako pedagog na VŠ, tak je mi toto téma blízké. Opravdu mě velmi mrzí, jak tento neomarxistický nesmysl ničí český vzdělávací systém.

Inkluze v prvé řadě představuje plošné nařízení a jako takové přináší víc škody než užitku. V neposlední řadě stojí obrovské peníze, které jsou vyčleňovány na asistenty a mohli by je přitom využívat samotní učitelé. Server Novinky v úterý informoval, že počet asistentů se za poslední tři roky zdvojnásobil na neuvěřitelných 21 tisíc. Právě v záři 2016 přitom začala inkluze oficiálně platit.

Mám obavy, aby za pár let nebylo na školách víc asistentů než samotných učitelů.

Nejde však jen o peníze a počty asistentů. Inkluze také brzdí výuku a přináší školám další administrativní zátěž. Začleňování dětí s fyzickým či duševním postižením mi připomíná naivní a překotnou snahu o masivní a plošné začleňování migrantů. V obou případech jde o sociální inženýrství a nepomáhá ani jedné straně. V oblasti migrace se tato ideologie nazývá multikulturalismus, v oblasti vzdělávání jde o ideologii s názvem inkluze.

Vláda by neměla dál mrhat finančními prostředky a trpělivosti škol a inkluzi zarazit. Včera bylo pozdě.