Úterý 15. června 2021, svátek má Vít
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 15. června 2021 Vít

Arabský antisemitismus nevznikl založením Izraele, sahá hlouběji

4. 02. 2020 16:29:11
V posledních letech antisemitismus sílí napříč celým evropským kontinentem, jeho protagonisté jsou často imigranti z Blízkého východu. Zní to trochu paradoxně, zvláště když uvážíme některé následující skutečnosti.

Podle zhruba dva tisíce let starého biblického příběhu o původu Arabů a Židů, jsou Arabové a Židé bratři, přesněji řečeno nevlastní bratři, mají stejného otce Abraháma ale různé matky. Izák, praotec Židů, je synem Sáry. Prvorozený a o mnoho let starší Ismail je synem Sářiny egyptské otrokyně a je považován za praotce Arabů. Obě společenství věří v monoteistické náboženství, Arabové věří v islám a Židé v judaismus. Jejich náboženství mají některé společné rysy jako například zákaz konzumace vepřového masa či respekt k určitým prorokům. Též mluví podobnými semitskými jazyky, kde je mnoho obdobných výrazů, jako například slova pro pozdrav – salam a shalom.

V historii se několikrát opakovaly vlny židovské migrace do arabského světa. První vlna se uskutečnila již v předislámské době. Po zničení Jeruzalémského chrámu Římany v roce 70 n. l. se mnoho Hebrejců vystěhovalo z Palestiny a usadili se na Arabském poloostrově ve městě Jarthrib, které pak za pět set let arabský prorok Mohamed přejmenoval na Medínu. Předislámští Arabové tenkrát nevnímali židovské přistěhovalce jako nebezpečí. Naopak medínští Židé žili s polyteistickými Araby dlouho pokojně a zabývali se především obchodem.

V době zlatého věku islámu zejména od 9. do 11. století se mnoho Židů proslavilo jako vědci, básníci, filosofové či dokonce jako poradci islámských chalífů, a to zejména ve španělské Andalusii. Židé směli zastávat vysoké úřady a byli činní v islámské politice. V 11. století židovský básník a teolog Samuel Nagherla se dokonce stal velkovezírem u dvora muslimského krále v Granadě.

Koncem 15. století Křesťané dobyli nazpět Andalusii a začalo masové vyhánění Židů a muslimů ze Španělska. Část španělských Židů odešla do severní Afriky, kde byla bez problémů přijata. Další část se usadila v Osmanské říši, kde na sultánově dvoře hráli židovští lékaři, učenci a bankéři důležitou roli.

A poslední židovská migrace byla v první polovině 20. století, když uprchli desetitisíce Židů před evropským antisemitismem a usadili se v Palestině. Jenže tentokrát nebyli vítáni. V té době došlo k zániku islámského chalífátu a nespoutaná nenávist k Židům si prorazila cestu a bohužel dodnes se ji nepodařilo dostat pod kontrolu.

Odkud ale pramení tato nenávist? Abych to vysvětlil, tak musím zpátky do 7. století a zastavit se též v devatenáctém.

Když v sedmém století přišel prorok Mohamed do Medíny, mnoho Židů nesouhlasilo s jeho přítomností ve městě. On sám několikrát tvrdil, že jej Židé chtějí zabít. Mohamed se zde postupně proměnil v naprostého odpůrce Židů. Nepovažoval střety s Židy a muslimy za přechodnou záležitost, nýbrž za dlouhodobý a osudový boj, který se rozhodne až na konci věků. Prorokoval: „poslední soud nepřijde, dokud muslimové nezvítězí nad Židy a nepovraždí je“. Toto proroctví dodnes dodává křídla šíleným fantaziím islamistů, kteří považují boj proti Židům za svaté poslání.

Koncem 19. století zachvátila Blízký východ sílící vlna nacionalismu. Tato vlna přivedla dvě významná hnutí, a to sionismus a později v 20. století panarabismus. Obě hnutí vzešla z pocitu útisku. Židovsko-nacionalistické hnutí chtělo uniknout před sílícím antisemitismem v Evropě a zakládat svobodný národní stát pro všechny Židy. Arabští nacionalisté se chtěli vymanit z koloniální nadvlády a vybudovat stát pro všechny Araby. Netrvalo dlouho, a na scénu vstoupil islamismus, jak ho známe dnes. A tak se Blízký východ stal bojištěm, na němž se obě výše uvedená hnutí trvale střetávají.

Sionistické hnutí šlo pragmaticky za svým cílem. Navzdory mnohým konfliktům a permanentnímu ohrožení arabskými sousedy se v Izraeli rozhodli pro demokratické uspořádání státu. Byla to první a dosud poslední demokracie v tomto regionu.

Na druhé straně projekt sjednocení všech Arabů (panarabismus) stavěl na písku, protože už od začátku neměl žádný koncept, pomineme-li boj proti Izraeli. Existence Izraele se stala donekonečna omílaným argumentem, že se musí zbrojit a posilovat moc arabských vládců. Připravili tím skvělou živnou půdu pro islámský fundamentalismus a antisemitismus. Dokonce v roce 1941 v Berlíně zakotvil jeruzalémský muftí Al-Husajní, kde mu Nacisté zřídili arabskou rozhlasovou stanici, odkud muftí vysílal do arabského světa tu nejohavnější antisemitskou propagandu.

Antisemitismus v arabském světě je velmi vyhraněný. Někteří to zdůvodňují především založením státu Izraele. Bohužel jak je patrné z tohoto článku, kořeny arabského antisemitismu sahají mnohem hlouběji.

Vzhledem k tomu, že Mohamed zemřel téměř před 1400 lety, tak se podle mne Arabové a muslimové potřebují nutně zamyslet nad Mohamedovým odkazem. Kdo se tomu brání, ten chtě nechtě nahrává islamistům, kteří nenávidí celý svět a brzdí jeho rozvoj.

Autor: Mansoor Maitah | úterý 4.2.2020 16:29 | karma článku: 38.32 | přečteno: 1075x

Další články blogera

Mansoor Maitah

Zemědělská půda dramaticky ubývá a čelí degradaci! Pojďme to společně změnit!

Úbytek zemědělské půdy má mnoho dalších důsledků, které negativně ovlivňují naši krajinu. Zdravá půda je schopná účinně regulovat odtok vody z krajiny, a tím tlumit výskyt povodní i sucha.

6.6.2020 v 8:52 | Karma článku: 38.93 | Přečteno: 662 | Diskuse

Mansoor Maitah

Vracíme se k ekonomickému nacionalismu? Říkáme globalizaci sbohem?

Naše Země má dostatek zemědělské půdy na to, aby zajistila většinu potravin ze svých vlastních zdrojů a svými vlastními silami. Ochrana půdy, péče o krajinu, produkce a výroba potravin musí být jednou z našich hlavních priorit.

30.3.2020 v 9:02 | Karma článku: 43.43 | Přečteno: 1247 | Diskuse

Mansoor Maitah

Společně rozumným úsudkem proti koronaviru!

Chtěl bych říct, že jsem hrdý na to, jakým způsobem se celá naše země a její občané s touto situací dosud vyrovnávají.

25.3.2020 v 21:48 | Karma článku: 40.45 | Přečteno: 1127 | Diskuse

Mansoor Maitah

Haló, evropské instituce, kdepak jste?

Lidé nabízejí druhým pomoc a snaží se být tolerantní a solidární. Až koronavirus zvládneme, a já pevně věřím, že to bude brzy, měli bychom chtít znovu a lépe nastavit naše vztahy vůči evropským institucím.

21.3.2020 v 13:28 | Karma článku: 41.84 | Přečteno: 1401 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Michal Koudelka se stal generálem, Zemanovi navzdory

Jihočeský hejtman Martin Kuba povýšil šéfa BIS Michala Koudelku do hodnosti brigádního generála. Platí mu na území Jihočeského kraje a to je dobře. V každé normální zemi by už totiž generálem byl.

15.6.2021 v 15:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Pražák

Letošní Euro naposledy v národních barvách

Fotbalisté Nizozemí v oranžových dresech zdolali Ukrajince, bílí Angličani si poradili s Chorvaty, naši borci též v bílém fantasticky deklasovali tmavomodré Skoty. Charakteristickým barvám národních dresů bude však záhy konec.

15.6.2021 v 14:40 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 125 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Samozřejmost a sněhové vločky

Psát v létě o sněhových vločkách? Co je to za blbost? Jde samozřejmě o přenesený význam tohoto slovního spojení. Říká se tak mladým lidem, kteří se psychicky hroutí z maličkostí.

15.6.2021 v 12:52 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 86 | Diskuse

Richard Peterka

Jak souvisí covid s CO2?

Kdo rozhoduje o tom, čemu se bude říkat dezinformace? Podle čeho se takoví lidé ve Facebooku, Google, Seznamu či v redakcích médií asi rozhodují?

15.6.2021 v 9:00 | Karma článku: 24.68 | Přečteno: 343 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

K čemu je dobré pohlaví …

Sněmovna před necelými čtrnácti dny sice schválila novou podobu občanských průkazů, ve kterých zůstane označení jste-li muž nebo žena, tím ale pohlavní debata v parlamentu zdaleka neskončila.

14.6.2021 v 22:08 | Karma článku: 33.29 | Přečteno: 769 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1504

Vystudoval České vysoké učení technické v Praze. Absolvoval doktorské studium na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, obor mezinárodní ekonomické vztahy. Dále absolvoval doktorské studium na Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor politologie. V roce 2019 byl prezidentem republiky jmenován profesorem v oboru ekonomie. V současnosti působí jako vědecký výzkumník na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké škole ekonomické v Praze a též na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Je autorem řady vědeckých článků a knižních publikací. Velkou pozornost vyvolala zejména jeho kritická analýza vztahu mezi islámem a demokracií. Je členem vědecké rady Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. K jeho zálibám patří sport, historie a studium jazyků.

Je zakladatelem iniciativy na záchranu půdy v České republice.

https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=1087195&typ=PLATNY

http://wp.czu.cz/cs/index.php/?r=1071&mp=person.info&idClovek=6677

https://scholar.google.cz/citations?user=LqsgQ8gAAAAJ&hl=cs

https://insis.vse.cz/lide/clovek.pl?id=56981

www.maitah.com

Najdete na iDNES.cz